Dnes je den ...

Před 54 lety, přesně 12. dubna 1961, se člověk poprvé odpoutal od přitažlivosti rodné Země a v raketě Vostok vzlétl z kosmodromu Bajkonur v tehdejším Sovětském svazu na oběžnou dráhu. Lidstvo reprezentoval sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. 12. duben je od onoho významného roku připomínán jako Mezinárodní den letectví a kosmonautiky.

Toto datum ještě podpořil v roce 1981, čili přesně o dvacet let později, start prvního raketoplánu Canaveral na Floridě v USA americké kosmonauty Johna W. Younga a Roberta L. Crippena.

Od té doby prošla kosmonautika obrovským vývojem. Kromě toho, že lidé létají ke hvězdám, vysílají k nim také důmyslné přístroje – na tak dlouhé trasy, které by člověk nebyl s to zvládnout.

Jedním z příkladů je americká sonda Dawn (anglicky Úsvit), kterou NASA vyslala na putování k trpasličí planetě Ceres (nachází se v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter) už v září roku 2007. Za tu dobu sonda urazila pět miliard kilometrů.

Ještě předtím, než Dawn dorazil k Ceres, zastavil se na oběžné dráze planetky Vesta, kterou obíhal od července 2011 do srpna 2012. Pak pokračoval v další části své mise, jejímž hlavním cílem je zjistit, jestli a v jaké formě se na Ceres nachází voda.

Dawn samozřejmě také oba objekty – Vestu i Ceres (největší tělesa nacházející se v hlavním pásu asteroidů sluneční soustavy) – fotografoval a o obou získával co možná největší množství dat: o gravitačním poli, povrchu, horninách, vodě. Sonda, která stála 11,3 miliardy korun, se tím významně podílí na poznávání oblasti sluneční soustavy, kde se dodnes nacházejí pozůstatky z dob jejího vzniku.
Do nejzazších koutů Sluneční soustavy nahlíží americká planetrání sonda New Horizons, která míří k trpasličí planetě Pluto. Kromě ní má zkoumat i její měsíce Charon, Nix, Hydra Styx a Kerberos. Sonda se vydala na cestu v lednu roku 2006. Během letu snímkovala jak některé planetky, tak Jupiter a jeho měsíce Io, Europa a Ganymedes. Od srpna do prosince 2014 sonda „spala“, aby mohl být prověřen její techický stav. Nyní je opět „vzhůru“ a porkačuje v cestě k Plutu. Měla by k němu dorazit v červenci letošního roku a její mise by měla trvat až do roku 2020.

Zajímavostí může být, že se na palubě New Horizons nacházejí mimo jiné americká vlajka nebo popel amerického astronoma Clyda Williama Tombaugha, který Pluto v roce 1930 objevil.

Pluto je od srpna 2006 (stalo se tak na astronomickém kongresu v Praze) zařazeno mezi trpasličí planety, přestože předtím bylo považováno za nejmenší a Slunci nevzdálenější devátou planetu Sluneční soustavy. Když se New Horizons vydával na svou cestu, cílem jeho mise byla ještě planeta Pluto.