Letní cestování s Geniátorem

Jedno léto, 4 místa, 8 táborů, 46 dní a více než 150 dětí. Co dělali Geniátoři v létě?

Kam? Na různá místa kontinentu, do vesmíru, do minulosti, do nitra vlastního těla.

Letošní tábory se mohly vnějšímu pozorovateli zdát monotematické. Opustili jsme totiž koncept tří rozličných témat. Přesto lze směle tvrdit, že ani dva dny, ne tak týdny celého léta nebyly stejné.

Začátek prázdnin byl ve znamení příměstských táborů v Hlubočkách-Mariánském Údolí. Byly to tábory podpořené z projektu MAS Bystřička pro děti a pro rodiče CZ.03.2.65/0.0/0.0/16_047/0008133.

V prvním týdnu se sešlo šestnáct táborníků a program se po dohodě s dětmi točil kolem strojů. Začali jsme těmi jednoduchými, pokračovali přes počítače k robotům a 3D tisku. Na cestách nám pomáhaly netypické KPZky – krabičky poslední záchrany. Co myslíte, že je obsahem KPZky do vesmíru, nebo třeba na ples v Opeře?

Druhý týden byl pro nás, organizátory, logisticky nejnáročnější, kvůli souběhu táborů v Olomouci a Hlubočkách. Tentokrát jsme cestovali do vymyšlených zemí, vytvářeli mapy okolí i cesty pro Ozoboty, budovali 3D města z lega, dřeva i dalších materiálů. Na velkou bojovku v Olomouci se nás sešlo více než čtyřicet. Na obou táborech bylo tak velké množství budoucích elektrotechniků, že krom stavebnic Boffin se někteří naučili i základy pájení a vyrobili si své první obvody.

Třetí týden měly největší úspěch výroba a pouštění raket a velké chemické odpoledne. Zjistili jsme, že na cestě do chemické laboratoře si můžeme trošku suchého ledu odložit v kuchyni – a výsledkem je úžasná zmrzlina! Cestovali jsme také do lesa a vyráběli pítka pro ptáky. Využili jsme také nejmodernější technologie a trénovali létání s drony. A protože se říká všude dobře, doma nejlíp, vyráběli jsme útulná útočiště pro sebe i domácí mazlíčky.

Poslední hlubočský příměstský tábor byl ve znamení map a plánů – těch topografických, pro roboty Ozobot i BeeBot, nechyběly ani herní plány netradičních deskových her. Bojovka nás tentokrát zavedla na planetu Posluchov, kde všechny tři skupiny táborníků prošly nástrahami, opravily svoji vesmírnou loď, objevily tajuplný kufr zanechaný předchozí výpravou. Úspěch jsme oslavili v restauraci V Údolí, kde jsme zároveň poděkovali za výtečné jídlo po celou dobu i vstřícnost a ochotu vypořádat se s alergiemi a požadavky jednotlivých táborníků.

Následoval pobytový tábor pro úzkou skupinu mladých vědců a techniků v Hrubé Vodě. Sedm táborníků si zřejmě na svých cestách opatřilo mnoholičný kámen, protože v sedmi dnech stihli cesty do Ostravy do hornického muzea Landek, do science centra Svět techniky, vytvářeli mezi koupáním mapu přírodního biotopu v Pasekách, kam se pro velký úspěch vrátili ještě jednou, jezdili na bobové dráze v Hrubé Vodě, prošli náročnou Kamzíkovu stezku v korunách stromů, cestovali po řece Moravě na raftu a v mezidobí stihli vytvořit náročné konstrukce z programovatelného lega, létali s drony, odpalovali rakety, stavěli 4D puzzle, učili se pracovat v programu SketChup a tiskli své nápady na 3D tiskárně, založili si jedinečný Vědecký deník a mnoho dalšího.

Někteří z nich nám dospělým potom pomohli na úžasné akci Geniální Tančírna dětem, kterou jsme spolupořádali již podruhé. Fotografie a také reakce návštěvníků naleznete v dalším článku.

Táborový maraton pokračoval dvěma příměstskými tábory v Prostějově. Na obou se letos sešly báječné party, s mnohými jsme se viděli již poněkolikáté. Jsme moc vděční ZŠ a MŠ Kolárova, že nám umožňuje každý rok strávit v prostorách budovy na Husově náměstí skvělé chvíle. Na těchto táborech dokonce pokračovaly projekty zahájené před rokem, jejich realizátoři se toho během roku zase spoustu naučili, vedoucí to měli mnohdy docela snadné, protože spoustu pokusů a aktivit již zkušeně zaštiťovali ostřílení táborníci. Na prvním běhu znalosti a dovednosti zúčastněných prověřila závěrečná bojovka a definitivní tečku za letošními tábory udělala závěrečná minikonference, kde účastníci svými příspěvky nejen hodnotili tábor, ale hlavně se úžasně a mnohdy nečekaně představili ve vlastnoručně vyrobených stínových divadlech.

Je to báječný pocit vidět, že se děti za námi rády vracejí, že meziročně roste jejich um, vědomosti i to, kolik toho zvládnou během krátké doby tábora.

Doufáme, že s mnohými se uvidíme i na víkendových akcích v průběhu roku. Dětské nadšení je pro nás závazkem a důvodem, proč v obdobných aktivitách pokračovat, a dokonce je rozšiřovat tak, abychom mohli s dětmi pracovat kontinuálně, ne jen pár dnů o prázdninách.