Příměstské tábory 2016
Prázdniny jsou definitivně u konce a s nimi i letošní příměstské tábory s Vědou a technikou. Veškeré nářadí, laboratorní výbava a materiál na tvoření už bezpečně odpočívají v krabicích a my máme konečně čas na rekapitulaci událostmi nabitého července a srpna.
Letos se tábory nekonaly jen v olomouckých Smetanových sadech, premiéru měly i příměšťáky v prostějovské ZŠ na Husově náměstí a v Mariánském Údolí v hračkářství Mihaj. Celkem pěti turnusů s názvy Inženýři zatím nepromovaní, Věda kolem nás a Věda ve městě se dohromady zúčastnilo 85 dětí. Některým se líbilo na loňských táborech a přihlásily se letos znovu, některé se po prvním absolvovaném týdnu vzápětí přihlásily na další, což nás ohromě těší.
Hitem letošních táborů byly bezesporu vlastnoručně vyráběné kuličkodráhy. Děti se první den tábora rozdělily do skupin a pustily se do projektování a tvorby tobogánu pro skleněnku. K dispozici měly hromadu kartonu, trubek, ruliček, polystyrenu, dřevěných prkýnek a především opravdu velké množství izolepy. Kuličkodráhy po celou dobu tábora nezůstaly ani chvíli bez povšimnutí, autoři je v každém volném okamžiku mezi programem vylepšovali a odpoledne zase rodiče obdivovali pokroky a invenci malých techniků.
Naším cílem bylo, aby si děti samy vyzkoušely co nejvíce zajímavých experimentů z oblasti přírodních věd a techniky a zároveň zjistily, jak při bádání přemýšlejí a pracují opravdoví vědci a inženýři, to znamená: navrhnout, otestovat, poučit se z chyb a experiment zopakovat. Za tímto účelem si děti vedly své Vědecké deníky, kam si průběžně zapisovaly, kreslily, lepily a zaznamenávaly své poznatky. A že jich nebylo málo! S Dášou, odbornicí na chemii a fyziku, jsme například zkoumali vlastnosti nenewtonovské kapaliny, obarvili bílé květy chryzantémy namodro, vyrobili si vlastní vodovky a parádně nechutný sliz.
Jako každý rok i letos za námi na tábor přijel šikovný řezbář a restaurátor Ota. Celý den se od ponků ozývalo bušení kladiv, vrzání pilek a šustění smirkového papíru. Každý tvořil projekt podle vlastního návrhu. Někdo se pustil do svícnu v podobě zasněžené vesničky, další vyrobil domeček pro své morče, jiný zase budku pro ptáčky. Vznikla spousta krásných stromů s drahokamy místo plodů, nepřeberné množství mečů, laviček, krásně malovaných hodin a dokonce poník, tanker a ropná plošina. Díky Otovi už všichni umíme spočítat věk stromu podle letokruhů a rozeznat od sebe jednotlivé druhy dřeva jen podle vůně hoblin.
Poslední den tábora čekala malé inženýry vědecká konference, na které svým kolegům a rodičům představili některý ze svých projektů. Dozvěděli jsme se například, jaké peripetie se vyskytly při stavění dálkově ovládaného výtahu kuličkodráhy, jaký je nejlepší způsob připevnění hoblinové hřívy na hlavu poníka a že při stavbě hradu z lega je nejdůležitější rozdělit si práci v týmu.
S posledním olomouckým turnusem jsme měli příležitost podívat se do dílny firmy Robodrone, kde se vyrábějí bezpilotní letadla, takzvané drony. Ty potom slouží záchranářům, hasičům nebo vědcům při studiu krajiny. Děti zjistily, jak vidí dron pomocí termokamery, jak funguje CNC fréza, a na památku si odnesly minidron z 3D tiskárny.
Samozřejmě jsme celou dobu na táborech jenom nebádali a něco nevyráběli. Co nejvíce času jsme trávili venku, sportovali a hráli hry. Nechyběla ani velká archeologická honba za pokladem, kde při plnění úkolů děti zužitkovaly vše, co se na táboře naučily. Malí archeologové museli odhalit indicii psanou tajným písmem, dešifrovat vzkazy, vyřešit logické hádanky, zorientovat se v mapě, neztratit se a na konci putování objevili truhlu s vzácnými zkamenělinami, které pomocí dláta a kladívka vydobyli.
Doufáme, že se všem inženýrům a vědcům na táborech líbilo a nechali se navnadit, aby v bádání a tvoření pokračovali i během školního roku. Pořád je co objevovat!
Děkujeme všem lektorům a asistentům, kteří nám s přípravou a realizací táborů pomáhali. Takže naše díky patří: Katce, Filipovi, Dáše, Hance, Míšovi a také všem účastníkům táborů, byli jste báječní, těšíme se na příští rok!