Stejné a přece jiné - kouzelné sněhové vločky

Všechny sněhové vločky jsou ve své podstatě to stejné. Zmrzlá voda padající z oblohy. Tak proč nás tak fascinují? Tolik příběhů bylo inspirováno sněhem, tolik vědců se kvůli němu vydalo na severní a jižní pól. Proč všechny vločky vypadají tak kouzelně a jedinečně? A mohou vzniknout dvě identické vločky?

Teoreticky ano, ale pravděpodobnost, že se to opravdu stane, je 1:10⁷⁶⁸. Proč tak malá šance? Protože na vznik vločky má vliv spousta faktorů. Vezmeme to pěkně od začátku.

Ve vzduchu je vodní pára, kterou vzdušné proudy vynášejí vzhůru. Čím výš pára stoupá, tím více se ochlazuje. Ve výšce 5–13 km nad zemí se vytvoří mrak. Aby k tomu mohlo dojít, jsou potřeba pevné částice (například prach, pyl). Kolem nich se začne srážet voda. Co určuje, jestli bude pršet, nebo sněžit? Teplota, ve které se mrak nachází. Pokud je pod nulou, vznikají místo mikrokapiček mikrokrystalky.

Mikrokrystalky jsou šestiboké hranoly a jejich velikost je 10–12 mikrometrů. Ani mikrokrystalky však nejsou stejné. Co ovlivňuje jejich tvar? Teplota a vlhkost vzduchu, výška, ve které vznikají. A tyto veličiny se mohou lišit i v rámci jednoho mraku. Už zde vznikají rozdíly.

Jak se z malého mikrokrystalku stane sněhová vločka? Vločky, dopadající na zem, mívají kolem 5 mm, tudíž musí cestou pořádně narůst. První zvětšení nastává již v mraku. Zde se mikrokrystalky pořád pohybují, narážejí do dalších, s nimi se spojují a tím vločka roste, vznikají její ramena. Všechny vločky se pohybují neustále a neuspořádaně, proto do sebe nenarážejí v žádných vzorcích. Proto roste každá jinak.
Jestliže je vločka natolik těžká, že ji vzdušné proudy neudrží v oblaku, začne sněžit. I cestou na zem se vločky dále srážejí a spojují. Pokud cestou navíc fouká, vločky padají ve spirále, díky čemuž padají pomaleji, mají více času na srážení, jsou větší.

Podmínky, za kterých vločka slétá na zem, ovlivňují nejen její velikost, ale i tvar. Jestliže je vzduch sušší, vločka bude plochá, vlhkost jí přidá na objemu a vykreslí kouzelnou krajku.

Každá vločka se skládá ze zhruba 1018 molekul vody, které mohou být pokaždé uspořádané jinak. Tak co, myslíte, že na zahradě nebo v parku najdete dvě stejné vločky?

Podmínky za kterých vločka slétá na zem ovlivňují nejen její velikost ale i tvar. Jestliže je vzduch sušší, vločka bude plochá, vlhkost jí přidá na objemu na objemu a vykreslí kouzelnou krajku.

Každá vločka se skládá ze zhruba 1018 molekul vody, které můžou být pokaždé uspořádané jinak. Tak co, myslíte že na zahradě, nebo v parku najdete dvě stejné vločky?